cara
cara

Norsko 2003

Výprava na sever, sobi, trolové a jiná havěť ...


Výprava do Norska vznikla tak nějak náhodou. Seděli jsme a debatovali o tom, kam by se dalo jet a jak by bylo třeba Norsko super. Nakonec jsme si to ale rozmysleli, jako že je to daleko a kdoví, jestli by tam naše felda vůbec dojela. Akce šla k ledu. Po nějakým čase jsme se k tomu vrátli, ani nevám jak. A zrovna před létem tak, aby to šlo opravdu realizovat. Byli jsme čtyři, Pavel a Bára, Honza a Jitka. I když celkem neradi plánujeme pevnou trasu, ve čtyřech to bylo nutný. Udělali jsme rámcový plán jet do Sasnitzu, odtamtud trakjektem do Trelborgu ve Švédsku. Potom po svých kolech po švédském pobřeží do Osla. Pak na sever do Lillehammeru, navštívít národní parky a horstva, hlavně Jotunheimen a vylézt na nejvyšší horu skanvinávie, Galdhopiggen. Následně dojet na západní pobřeží do Bergenu a pak dolů na náhorní plošinu Hardangervidda. No a potom už domů, asi před Švédsko, trajektem do Dánska a přes Německo domů.

domekvyhledharda

Norsko je pro nás v té době opravdová exotika a zároveň první fakt velká výprava. Loňská cesta do Slovinska byla perfektní, jak jinak. Ale Skandinávie bylo něco jinhého. Kromě toho, že to bylo dost daleko, jsme měli romantické představy, jaký to tam bude super, příroda, sobi, ledovce a jezera. Když se na to díváme teď s odstupem času, už to chápeme jinak. A hlavně, už víme, že to opravdu super země je. Vřele doporučujeme ...

Podívejte se na galerii fotek, téměř celý autentický deník z cesty nebo na naše postřehy a doporučení k cestám do Skandinávie a Norska v sekci odkazy a informace. Dali jsme také kupodivu dohromady mapy naší cesty, rozhodně dobře je Oslo, Rondane, Jotunheimen a Bergen. Něco jsme tipovali, už je to přece jen 3 roky, ale pro ilustraci to myslím postačí.


Nic